Jitčiny psí
stránky
šité potřeby pro psy eshop
Výběr plemene a temperamentu psa
Vzhledem ke skutečnosti, že se lidé často ptají na rozdíly
v povahách plemen která cvičíme, rozhodla jsem se vytvořit takové vodítko pro
potenciální budoucí majitele vodících psů.
Chtěla bych zde popsat specifické vlastnosti určitých plemen, které jsou
rozdílné.
Člověk, který uvažuje o pořízení vodícího psa by si měl dopředu rozmyslet co za
pejska by si představoval. Prioritou při výběru budoucího čtyřnohého pomocníka
by neměl být jen exteriér a například barva psa, ale hlavně povaha, která by mu
vyhovovala.
Budoucí majitel vodícího psa by měl popřemýšlet, jak je schopen pejska vytížit, kolik toho v průběhu dne nachodí a co od psa čeká. Někdo chce pejska který bude vstřícný ke každému člověku, jiný dá přednost takovému průvodci který bude cizí lidi ignorovat a bude se chovat rezervovaně. I tato kritéria by měl brát nevidomý žadatel o vodícího psa v úvahu.
Pokud si vybere pejska, který se mu líbí, jelikož se na něj okamžitě po příchodu vrhnul, ač byl prakticky cizí, tak je téměř jisté, že bude svou náklonnost takto projevovat i k jiným cizím lidem. Pokud se naopak setkáte s vaším budoucím pomocníkem a on vás bude nejprve ignorovat, nebo se jen nechá pohladit, ale nepřetrhne se náklonností k vám, je téměř jisté, že až postupem času se na vás nafixuje a nehne se od vás.
Pokud si vybere člověk který chce pejska klidnějšího a
rezervovaného k cizím psa temperamentního, který je šťastný za každé pohlazení
od jiného člověka, budou oba členové dvojice zbytek života nešťastní.
Majitel proto, že bude muset psa každou chvíli okřikovat a pes proto, že je pro
něj takové chování přirozené.
Stejná situace by nastala, pokud by byl výběr nešťastný opačným směrem, to
znamená, pokud by si vybral jiný žadatel o pejska naopak klidného flegmatika a
sám by byl aktivní, naopak by ho pes zdržoval a svou leností obtěžoval.
Proto je velmi důležité vybrat správně svého budoucího čtyřnohého průvodce.
Upozornění:
Popis, který je zde uveden platí pro typické představitele toho či onoho
plemene, nedá se říct, že se nemůže vyskytnout výjimka, kdy se pes chová jinak.
Je však větší pravděpodobnost, že zpravidla nebude právě např. labrador velmi
citlivý, nebo jen ve výjimečných případech se vyskytuje jedinec, který se
vyloženě svého pána drží apod.
Temperament psa:
Jak jsem již napsala je důležité vybrat správně i
temperament psa.
S tím souvisí i odlišný přístup k tomu či onomu psíkovi podle jeho povahy.
Pokud rozdělíme psy do základních třech stupňů temperamentu, samozřejmě mohou se
vyskytovat i psi, kteří jsou povahou mezi těmito stupni, ať směrem nahoru, či
dolů.
Ale abych vám orientaci v psích povahách zjednodušila, tak jsem zvolila
rozdělení do třech základních stupňů temperamentu.
Klidný pes:
Projevuje se klidněji ve všech situacích, na procházkách chodí zpravidla krokem, při práci chodí v mírném tahu a i při odbočování a vyhledávání ucítíte pouze mírný tah.Takový pejsek však nevydrží pracovat příliš dlouho, např. pokud je tepleji ještě zpomalí od běžné rychlosti chůze a tah je opravdu mírný. Nehodí se pro člověka, který denně chodí delší trasy a chce od psa temperamentní projev. Také není vhodný pro aktivního člověka, který se chce s pejskem věnovat i některému z kynologických sportů. Při cvicích poslušnosti provádí veškeré cviky pomaleji a takový pes má i celkové reakce opožděnější , nedá se od něj čekat, že se k vám na přivolání přižene cvalem.. Zkrátka má klidnější projev při všem co dělá. Takového pejska je třeba při vodění svého majitele slovně povzbuzovat, hodně chválit a tím pádem jej psychicky podporovat aby měl stále chuť do práce. Ne každý člověk chce se psem takto komunikovat po celý čas kdy jej vede, ale v tom případě by si měl budoucí majitel pejska s takovou povahou promyslet, zda-li by pro něj nebyl vhodnější trochu temperamentnější pes. Co je vám bližší je velmi důležité , pokud je člověk více méně nemluvný, nebo spíše introvert, nebude mu vyhovovat pokud bude muset na psa prakticky stále mluvit. Toto je třeba si uvědomit.
Středně temperamentní pes:
Je asi nejvíce využívaný, je to pes živějšího projevu, než pes klidný, má silnější tah, při odbočování a vyhledávání ucítíte větší razanci ve vodiči. Je rychlejší i při cvicích poslušnosti a dříve také tzn. během několika vteřin reaguje na povely. Proto musíte příkaz na vyhledání vydat s menším předstihem než u psa klidného, jelikož pes reaguje po povelu dříve. Pes s tímto temperamentem již vydrží chodit rychlejším tempem déle, hodí se pro člověka, který chodí delší trasy, ale zároveň potřebuje od pejska aby zvládl být několik hodin v klidu např. v zaměstnání. S pejskem tohoto temperamentu můžete zkusit i některé kynologické sporty, ovšem s mírou, musí mít vždy nejprve dost sil na práci, pro kterou byl vycvičen.
Temperamentní pes:
Tento typ psa se hodí pro velmi aktivního člověka, který
nachodí denně 3 a více hodin po městě. Takovýto pes reaguje na veškeré povely
okamžitě, tzn. povel na vyhledání dveří apod. by měl majitel psa vyslovit až ve
chvíli, kdy si je přibližně jist daným cílem.
Pejsek se snaží za každých okolností vyhovět majiteli. Chodí v mnohem větším
tahu, odbočuje okamžitě na místě kde dostane povel. Při vyhledávání provádí
tento cvik velmi rychle, tah je citelně znát. Hodí se pro člověka, který
potřebuje chodit více tras, často spěchá a nechce aby jej pes svou rychlostí
chůze omezoval v pohybu.
Pejsek však potřebuje vytížit i mimo práci v postroji.
Ať běháním vedle kola, či aportováním tzn. nošením hozeného míčku apod.
I takovýto pes musí zvládat ležet v zaměstnání v klidu, ale po odchodu potřebuje
vytížit.Temperamentní pes může působit na okolí na první pohled trochu
hektičtěji než jeho klidnější kolegové, je to ovšem jen způsob projevu psa.
Všechny tyto specifické povahové vlastnosti pro různé typy temperamentů jsou shodné pro všechna plemena, jen k nim pak patří ještě typické chování každého představitele daného plemene která cvičíme.
Plemena psů:
Labradorský retrívr – popis plemene
Toto plemeno je velmi přizpůsobivé. Je to pes velmi přátelský, jak k lidem, tak k jiným psům. Bývá bezkonfliktní a projevuje svou náklonnost k cizím lidem.
Proporce:
Výška: Rozpětí kohoutkové výšky u labradorských retrívrů
je:
Fena: 54 až 56 cm. Pes: 56 až 57 cm.
Ale musím upozornit, že je stále tendence šlechtit psy vyšší.
Váha: fena zpravidla 25 až 30 kg. Psi: 28 až 38 kg.
Zbarvení: černé, hnědé od světlejší přes játrovou až po čokoládovou a zlaté až
skoro po bílou.
Přednosti plemene:
Labradorský retrívr si velice rychle zvykne na nového
majitele, je velmi přizpůsobivý novým situacím.
Takřka okamžitě po seznámení s novým pánem je schopný jej vést a plnit jeho
povely.
Je výborný rodinný pes, miluje všechny členy rodiny a bude respektovat kohokoli,
kdo mu dá povel správně. Odloučení od majitele mu nečiní problém, pokud zůstane
s člověkem kterého zná. Půjde se vyvenčit bez problémů s kterýmkoli členem
rodiny.
Péče o srst je také nenáročná, stačí jednou týdně vykartáčovat.
S čím musíte u labradora počítat:
Je to pes, který se nefixuje na jednoho majitele, tzn.
nikdy se nestane vyloženě závislým na jednom konkrétním člověku. Budete si
muset hlídat spíše vy jeho, není to pes který by se vyloženě držel.
Stejně jako si všímá lidí, tak často více reaguje na jiné psy, nežli pes
fixovaný.
Potřebuje autoritu a někteří jedinci tohoto plemene bývají tvrdší, tzn.
potřebují takzvaně pevnější ruku, pokud např. pes čichá po zemi zpravidla
nestačí jej jen okřiknout, ale je třeba se psem na vodítku cuknout. Labradoři
bývají často velmi nenasytní, hledají si jídlo i venku a je problém odvolat je
pokud právě našli něco dobrého. Pak je lepší pejska na inkriminovaných místech
opatřit košíkem, aby nebyl například otráven.
Labrador se dá bohužel i docela jednoduše odlákat cizím člověkem, díky své
nenasytnosti jej na jídlo prakticky kdokoli odvede.
Pokud delší dobu neprovádí určitý cvik, nebo třeba nevodí, trvá zpravidla
několik dní než si naučenou dovednost opět připomene.
Mívá problém při práci v horku, pokud se vyšplhá teploměr nad 20 stupňů může mít
labrador problém, nevydrží tak dlouho pracovat, z běžné situace se zkrátí doba
kdy zvládne normálně vodit třeba i na polovinu. Pak si zpravidla potřebuje
odpočinout ve stínu.
Pro koho se labrador nehodí:
Pro majitele jenž chce závislého psa, který bude cizí lidi
a psy absolutně ignorovat.
Pro velmi aktivního člověka, který potřebuje chodit delší vzdálenosti za každého
počasí, nebo chce s pejskem i více sportovat.
Pro někoho, který nemá přirozenou autoritu, alespoň co se týče vydávání povelů,
tzn. intonace.
Zlatý retrívr – popis plemene
Toto plemeno je velmi přizpůsobivé. Je to pes velmi
přátelský, jak k lidem, tak k jiným psům. Bývá bezkonfliktní a projevuje svou
náklonnost k cizím lidem.
Od labradora se liší delší srstí a drobnými odchylkami v povaze.
Proporce:
Výška: Rozpětí kohoutkové výšky u zlatého retrívra je:
Fena: 51 až 56 cm. Pes: 56 až 61cm.
Ale musím upozornit, že je stále tendence šlechtit psy vyšší.
Váha: fena zpravidla 25 až 30 kg. Psi: 28 až 38 kg.
Zbarvení: zlaté, vyskytují se i takřka bílí jedinci, ale to je pro chov
nežádoucí.
Přednosti plemene
Zlatý retrívr je výborný rodinný pes, miluje všechny členy
rodiny a bude respektovat kohokoli, kdo mu dá povel správně. Odloučení od
majitele mu nečiní problém, pokud zůstane s člověkem kterého zná.. Půjde se
vyvenčit bez problémů s kterýmkoli členem rodiny.
Péče o srst je také nenáročná, stačí jednou týdně vykartáčovat
Zlatý retrívr je v mnoha směrech labradorskému retrívrovi podobný, co se týče
sžití s novým majitelem, občas to zkouší a nechce spolupracovat okamžitě, ale
jakmile si na vás přivykne, pracuje bez problémů.
Co můžete od zlaťocha čekat
Jak jsem se již zmínila, zlatý retrívr se od labradorského
liší v povaze.
Zpravidla se vyskytují dva typy tohoto plemene co se týče povahy.
Klidnější a citlivější, u těchto jedinců zpravidla stačí při jakémkoli prohřešku zvýšit hlas a pes vás respektuje. Takový typ psa pro vás skutečně udělá pomyšlení, zpravidla se díky své citlivosti a jemnosti velmi drží svého pána ve kterém má oporu! Ale samozřejmě to má i svá úskalí, takový pes má spíše sklony v některých stresových situacích panikařit. Potřebuje laskavý přístup a podporu majitele při práci, tzn. časté chválení a i v případě, že pes např. ztratí pozornost a třeba nezastaví obrubník, je zapotřebí postupovat velmi v klidu, pejska sice vrátit, ale uklidňovat jej a postupovat obezřetně. Takový pes si zpravidla svou chybu uvědomí a vaše neadekvátní reakce, např. křik, nebo trhnutí vodítkem by psa zcela vykolejil.
Druhým typem je sebevědomý pes, který spíše od svého majitele potřebuje získat autoritu a respekt, aby správně fungoval. Sebevědomější pes zvládá bez problémů stresové situace, ale zároveň vás má svým způsobem trochu na háku a potřebuje opravdu důrazně pokárat pokud udělá chybu z nepozornosti např. kouká po jiném psu. Tento typ zlatého retrívra také bývá tvrdohlavější a víc zkouší trpělivost svého majitele.
Zlaťoši, nebo Goldeni, jak se jim často přezdívá bývají
zpravidla velmi nenasytní, hledají si jídlo i venku a je problém odvolat je
pokud právě našli něco dobrého. Pak je lepší pejska na inkriminovaných místech
opatřit košíkem, aby nebyl například otráven.
Zlatý retrívr se dá bohužel i docela jednoduše odlákat cizím člověkem, díky
své nenasytnosti jej na jídlo prakticky kdokoli odvede.
Pokud delší dobu neprovádí určitý cvik, nebo třeba nevodí, trvá zpravidla
několik dní než si naučenou dovednost opět připomene.
Mívá potíže při práci v horku, pokud se vyšplhá teploměr nad 20 stupňů může mít
zlatý retrívr problém, nevydrží tak dlouho pracovat, z běžné situace se zkrátí
doba kdy zvládne normálně vodit třeba i na polovinu. Pak si zpravidla
potřebuje odpočinout ve stínu.
Pro koho se zlaťoch nehodí:
Pro majitele jenž chce závislého psa, který bude cizí lidi
a psy absolutně ignorovat.
Pro velmi aktivního člověka, který potřebuje chodit delší vzdálenosti za každého
počasí, nebo chce s pejskem i více sportovat.
Chesapeake bay retrívr - popis plemene
Chesapeak je pes nejvíce odlišný z celé rodiny retrívrů.
Miluje svou rodinu. K cizím lidem je nevšímavý až rezervovaný.
Pokud má někdo špatný úmysl, je chesapeak ostražitý.
Proporce:
Výška: Rozpětí kohoutkové výšky u chesapeak bay retrívra
je:
Fena: 53 až 61 cm. Pes: 58 až 66 cm.
Váha: fena zpravidla 25 až 32 kg. Psi: 29 až 36 kg.
Zbarvení je od hnědé přes játrovou až po čokoládovou.
Přednosti plemene
Chesapeak bay retrívr je výborný společník, miluje
všechny členy rodiny a bude respektovat kohokoli jehož zná, ale musí mít
přirozenou autoritu a správně používat povely. Odloučení od majitele mu nečiní
problém, pokud zůstane s člověkem kterého zná. Půjde se vyvenčit bez problémů s
kterýmkoli členem rodiny.
Nebude však respektovat cizího člověka.
Péče o srst je také nenáročná, stačí jednou týdně vykartáčovat.
Co můžete od chesapeaka čekat
Chesapeak bay retrívr je opravdu specifický člen retrívří
rodinky.
Je to pes, který se fixuje na svého majitele, obnáší to sice delší přivykací
fázi, ale pokud je klient s pejskem v kontaktu alespoň pár týdnů před předáním
je vše bez větších problémů.
Ráda toto plemeno doporučuji člověku, který uvažuje nad německým ovčákem.
Chesapeak bay retrívr je kompromisem mezi klasickým retrívrem a ovčákem.
Jakoby měl z obou plemen něco.
Z ovčáka má fixaci na jednoho majitele, z retrívra velký zájem o aport a
bezkonfliktní povahu. Je to velký pracant, s radostí dělá cokoli co od něj
chcete, pracuje víceméně pro vás.
Ale samozřejmě musím říci, že zkrátka potřebuje pevnější ruku a autoritu.
Čas od času zkusí co si může dovolit, ale na oplátku je dosti neúplatný, jen tak
s cizím neodejde. Díky svému zevnějšku, má zvlněnou srst az pravidla žluté oči
jen tak někdo nemá chuť na tohoto pejska sahat. Svého pána se zpravidla drží.
Je ovšem pravdou, že potřebuje vytížit, ať již činností ke které je vycvičen,
nebo např. některým z kynologických sportů, či třeba házením aportíku.
Samozřejmě záleží ještě na temperamentu konkrétního jedince, ale většinou je to
pes středního temperamentu. Také je třeba dávat pozor na to co umí najít venku
a zbaštit. Přeci jen je to retrívr a ti jsou svou žravostí pověstní. Tento
problém se dá ale u každého psa vyřešit náhubkem, ať se jedná o kterékoli
z plemen.
Border kolie - popis plemene
Proporce:
Výška: Rozpětí kohoutkové výšky u Border kolie je:
Fena: 48 až 51 cm. Pes: 51 až 56 cm.
Toto plemeno nemá omezení výšky, jedná se jen o orientační proporce.
Díky menší výšce fen se cvičí zpravidla spíše psy.
Váha: fena zpravidla 16 až 19 kg. Psi: 20 až 26 kg.
Zbarvení: černobílé, hnědobílé, černobílé s hnědými znaky nebo-li tricolor, blue
merle, red merle a jen málo se vyskytující zbarvení sable – zlato bílé.
Kontrastní zbarvení je výhodou pro lidi se zbytky zraku.
Přednosti plemene
Border kolie je výborný společník, miluje všechny členy
rodiny a bude respektovat kohokoli jehož zná a kdo umí správně používat povely.
Půjde se vyvenčit bez problémů s kterýmkoli členem rodiny. Je také
bezkonfliktní vůči jiným psům a domácím zvířatům.
Neodejde však s cizím člověkem a u neznámé osoby bude v nepřítomnosti majitele
nešťastná, jelikož se velmi fixuje na majitele. Je zpravidla velmi citlivá,
lehce ovladatelná a vyloženě miluje práci.
Péče o srst, ač je delší není vůbec náročná. Stačí jednou týdně pročesat.
Co můžete od Borderky čekat?
Border kolie je velice inteligentní plemeno. Snaží se svému
pánovi za každou cenu vyhovět. Vyloženě miluje práci. Největší odměnou pro
představitele tohoto plemene je přinášení hozeného míčku.
Jsou to vášnivý aportéři, předčí i retrívry. Jsou to zpravidla velmi vnímaví
psi. Samozřejmě se mezi jednotlivými představiteli tohoto plemene vyskytují
jedinci citlivější a jemnější a sebevědomější a tvrdší odolnější povahy. Ale dá
se víceméně říci, že jsou to psi velmi lehce ovladatelní. Nejčastěji toto
plemeno doporučuji klientovi, který je buď aktivnější, už proto, že nachodí
hodně tras denně, nebo třeba v případě, že se chce s pejskem věnovat i některému
z kynologických sportů. Nebo člověku, který zkrátka potřebuje aktivnější zvíře.
V rámci tohoto plemene se vyskytují středně temperamentní psi i psi opravdu
aktivní. Ale samozřejmě nepoužíváme psy vyloženě hyperaktivní. Majitel Border
kolie musí počítat s tím, že pejsek potřebuje denně vytížít, ať procházkou,
házením míčku, nebo třeba některým z kynologických sportů. Ale veškerou péči
dvojnásob vrátí svou pracovitostí. Každá činnost je pro borderku odměnou, ať
cviky poslušnosti, vodění, či hra s míčkem.
Jedná se sice o psa lehčí kostry a konstituce, ale není pravdou, že by tento pes
například neměl dostatečný tah při vodění.
Naopak vydrží pracovat ve městě i několik hodin.
Díky své inteligenci se dokáže naučit vodit např. i při běhání v tažném
postroji. Což ocení sportovně založení zájemci o čtyřnohého pomocníka.
Pro koho se Border kolie nehodí?
Border kolie se skutečně nehodí pro pohodlného člověka,
který nemá chuť pejska každý den vytížit.
Nehodí se pro nikoho, komu je na obtíž závislejší pes, který jen tak s někým
prostě neodejde a je na něm vidět stesk po majiteli v jeho nepřítomnosti, pokud
je s cizími lidmi.
Nehodí se také pro nikoho, kdo nemá rád živější projev psa a rychlejší provedení
cviků včetně těch při vodění ve frekvenci.
Jedná se zkrátka o pejska, který svou radost z práce projevuje při všem co dělá.